Jak jde čas s olomouckou anesteziologií
Jejich každodenní pracovní náplní je boj o životy pacientů. Rukama lékařů a zdravotníků Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Fakultní nemocnice Olomouc procházejí ty nejtěžší případy a diagnózy. Klinika známá veřejností spíše pod starší a ustálenou zkratkou ARO je také jedním z prvních pracovišť, které během celé koronavirové pandemie pečovalo o nejtěžší případy onemocnění COVID-19 .
Samostatné anesteziologické oddělení je součástí olomoucké fakultní nemocnice od roku 1965. Pojďme si tedy připomenout historii Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Olomouc pomocí několika historických milníků a dobových fotografií.
- 9. února 1847
Tímto datem začíná historie celkové anestezie v Olomouci. Dva dny poté, co Celestýn Opitz podal v Praze první éterovou narkózu českých zemích, a čtyři měsíce po premiéře inhalační éterové narkózy Williamem Thomasem Greenem Mortonem v Bostonu. Narkóza byla provedena v nové olomoucké nemocnici tehdy zvané Zaopatřovací ústav, která byla umístěna v budově zrušeného kláštera minoritů. Chirurgický výkon - „řez na kámen“ (vynětí kamene z močového měchýře) - provedl chirurgický primář Dr. František Hauser, první éterovou anestezii vedl jeho asistent Dr. Cyril Heller pomocí „zvláštního nástroje k tomu účelu určeného“, který byl dopraven Vídně. Jednalo se o jednoduchý odpařovač zřejmě podobný Mortonovu přístroji: skleněnou baňku s náustkem a koženými chlopněmi pro vdech a výdech. Operace trvala pět minut, pacient se ve zdraví probudil. - 1945
Důležitým mezníkem ve vývoji olomoucké anestezie byl nástup prof. MUDr. Vladislava Rapanta, DrSc. do vedení Chirurgické kliniky. Profesor Rapant podporoval cílevědomě přípravu vybraných lékařů v problematice anestezie. Její rozvoj v zahraničí rozšířil značně pole působnosti chirurga a umožnil chirurgickou léčbu stavů ještě před nedávnem chirurgicky neřešitelných. Prof. Rapant proto vyčlenil několik lékařů své kliniky, kteří se začali cíleně věnovat problematice anesteziologie. Na tříměsíční stáži v Londýně získal tehdy asistent MUDr. Zdeněk Šerý mnoho zkušeností a dovedností v anesteziologii: použití svalové relaxace, endotracheální intubace, infuzní terapie a v neposlední řadě pooperační rehabilitace. - 1947
Na olomouckou chirurgii přijíždějí američtí unitáři, lékaři-specialisté, vedeni chirurgem prof. MUDr. Braunschwigem. V týmu byl i otec světové anestezie prof. Rowensteen. Ten provedl v Československu snad první anestézii s endotracheální intubací, rozhodně však prof. Braunschwig spolu s olomouckými chirurgy provedl první pneumonectomii (odstranění plíce) v Československé republice. Anesteziologický přístroj Haidbring, chirurgické nástroje a léky dodala UNRRA. - 16. května 1952
V Olomouci se konaly dvě schůze 44 lékařů-anesteziologů, kteří zde založili Komisi pro anesteziologii při chirurgické společnosti Jana Evangelisty Purkyně. - 23. března 1962
První pracovní konference již samostatné anesteziologické společnosti (resuscitace byla do titulu přidána až v roce 1971). Zrodil se nový lékařský obor zabývající se nejen různými způsoby celkové a místní anestézie, ale i předoperační přípravou a pooperační péčí. Později se rozšířil i o neodkladnou a dlouhodobou resuscitaci a o léčbu bolesti. - 1960
Byl zřízen samostatný anesteziologický ordinariát při Chirurgické klinice Fakultní nemocnice Olomouc. Ordinářem pro anesteziologii byl jmenován MUDr. Alfréd Hirsch. - 1965
Vzniká samostatné Anesteziologické oddělení v čele s primářem MUDr. Alfrédem Hirschem. Oddělení mělo pouze tři lékaře, a proto zpočátku muselo být svěřováno vedení anestezie střídavě členům chirurgických klinik. Rovněž anesteziologických sester byl nedostatek, suplovaly je sestry sálové. Během tří let se oddělení rozrostlo na deset lékařů a třináct sester. - 1968
Na oddělení nastupuje jako mladá lékařka po promoci pozdější primářka kliniky MUDr. Zbyňka Petrová, která zde vydrží dlouhých 52 let. „Atestace z anesteziologie tehdy nebyla možná, takže jsem nejprve atestovala z porodnictví a gynekologie, až poté přišla anesteziologie,“ vzpomíná MUDr. Petrová na své začátky. „Půl roku jsem kvůli svému přesunu na ARO probrečela, ale na všechno si člověk zvykne a pak, když mi řekli, ať se vrátím na gynekologii, tak už jsem ani nechtěla. Dnes KARIM připomíná svým provozem spíše velkou fabriku, tehdy to ale bylo něco úplně jiného. Byli jsme tu jako úzká rodina. Anestezie byla v té době umístěna v takovém malém domečku před budovou ORL, ani jsme neměli lůžka. Pouze se podávala anestezie. Teprve potom, co se postavila budova dnešní Onkologické kliniky, kam jsme se přestěhovali, tak se původní domeček zbořil,“ doplňuje Zbyňka Petrová. - 1975
Na oddělení byla otevřena lůžková část s pěti resuscitačními lůžky. Jeho vedením a výukou lékařů i sester byla pověřena doc. Adolfa Scheinarová. - 1981
Po odchodu prim. Hirsche do penze se stala přednostkou ARO doc. MUDr. Adolfa Scheinarová, CSc., která se zasloužila o vznik Kliniky anestezie a resuscitace. Za jejího vedení začala modernizace přístrojové techniky na lůžkové i anesteziologické části a v roce 1992 byla otevřena ambulance pro léčbu bolesti. Klinika se rozrostla na 23 lékařů anesteziologů a 42 sester. - 1994
Doc. Scheinarová po odchodu do důchodu předala kliniku MUDr. Oldřichu Markovi. Byla dokončena modernizace a unifikace přístrojového vybavení anesteziologické a lůžkové části kliniky. Na jednotce intenzivní a resuscitační péče se zařadila do péče kontinuální náhrada funkce ledvin a invazivní monitorování hemodynamiky. - 2002
V prostorách nově vybudovaného monobloku chirurgických oborů bylo zřízeno Oddělení Intenzivní péče chirurgických oborů, a to z potřeby centralizace intenzivní péče. Pacienti, jejichž zdravotní stav vyžaduje náročnou pooperační péči, byli do té doby většinou ošetřováni na oborových jednotkách intenzivní péče (JIP) jednotlivých oddělení nebo klinik, na nichž byli operováni. V praxi to ovšem znamenalo velké množství intenzivních lůžek pro jednu nemocnici se všemi nároky, které jsou kladeny na materiální i personální vybavení. Cestu ke zlepšení tohoto stavu představovalo právě zřízení Oddělení IPCHO. Provoz byl zahájen pod vedením doc. MUDr. Taťány Grosmanové, CSc. v roce 2002 na dobu dvou měsíců. Poté byl přerušen z provozních důvodů klinik KAR a kardiochirurgie, které tyto prostory využívaly. V lednu 2004 byl provoz obnoven na osmi lůžkách. Postupně bylo oddělení rozšířeno na nynějších 15 lůžek. - 2008
Po smrti MUDr. Marka v květnu 2008 byl vedením kliniky pověřen dosavadní zástupce přednosty pro léčebnou péči MUDr. Zdeněk Mrozek, Ph.D. - 2009
Přednostou byl jmenován MUDr. Jan Neiser. Došlo k rozšíření Anesteziologické ambulance, Ambulance bolesti ordinuje již po celý týden. Narůstá počet lékařů i sester spolu s nárůstem požadavků na anestezii. Lůžková část je vybavena bronchoskopem a přenosným ultrazvukem. - 2012
Přednostou byl jmenován prof. MUDr. Milan Adamus, Ph.D. Klinika se rozšířila prostorově v budově Onkologické kliniky, kde vznikly nové prostory pro sestry i lékaře a kam bylo umístěno centrum pro léčbu bolesti. Počet anestezií za rok osciluje okolo 16 tisíc. Narůstá počet intervenčních výkonů s ultrazvukovou navigací. Je obměňováno vybavení anesteziologickými přístroji na operačních sálech. - 2016
Vedením kliniky byla pověřena MUDr. Olga Klementová, Ph.D. Narůstá počet podaných anestezií a převyšuje 20tis ročně, rozšiřuje se spektrum péče včetně ambulantních výkonů, denně takto zabezpečeno cca 25 anesteziologických pracovišť. Modernizuje se přístrojová technika, zvyšuje se kvalita péče, stále více se využívají techniky regionální anestezie. - 2019
Klinika otevřela nové oddělení Následné intenzivní péče a Dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (NIP / DIOP). Oddělení je určeno pro pacienty, kteří vyžadují intenzivní péči a jsou překládáni z akutních lůžek. Oddělení disponuje celkem 14 lůžky z toho 10 je určeno pro pacienty s nutností umělé plicní ventilace a 4 lůžka slouží pro spontánně dýchající pacienty. - 2021
Klinika se rozšířila o dalších 15 lůžek sloučením s oddělením Intenzivní péče chirurgických oborů (IPCHO), čímž se stala největší klinikou ve FNOL. Centralizovaná intenzivní péče představuje celosvětový trend, umožňuje nepřetržitou intenzivní péči o kritické pacienty. Díky stále se rozšiřující poptávce po anesteziologických službách došlo i k adekvátnímu navýšení personálních kapacit. Na chodu kliniky se tedy podílí přes 300 zdravotnických pracovníků (80 lékařů, 250 sester, sanitářů).
